Krev, její funkce a složení

Krev je hlavní součástí našeho vnitřního prostředí. Je to důležitý orgán skládající se ze dvou složek: z tekuté a buněčné.
Krev má několik funkcí:
Vyživovací funkce – krev transportuje živiny z tenkého sřeva do jater a následně ke všem orgánům těla.
Transportní funkce – přenos kyslíku z plic do tkání a přenos oxidu uhličitého (CO2) z tknání do plic
Vylučovací funkce – odváfí z tkání odpadní látky vzniklé při metabolismu k orgánům, které je následně vyloučí z těla ven (ledviny, potní žlázy apod.)
Koordinační funkce – rozvádí hormony a vitaminy k určeným orgánům
Termoregulační funkce – krev na sebe váže teplo a tím jej předává do chladnějších orgánů, tím vyrovnává rozdíly mezi teplotami jednotlivých orgánů
Obranná funkce – ochrana proti infekčními chorobami
Udržuje stálý krevní tlak náplní cév
Udržuje homeostázu (stálost vnitřního prostředí)
Zajišťuje stálý osmotický tlak (asi 690 kPa), který odpovídá 0,9% (0,15 mmol/l NaCl pro pokus mimo tělo) roztoku NaCl (ten se označuje jako fyziologický roztok)
Udržování pH – normální hodnota 7,4 (popř. 7,35-7,45)

Tekutá složka krve se nazývá plazma. Obsahuje především vodu (asi 90%), organické a anorganické látky. Objem plazmy u dospělého člověka je 2,8 až 3,5 litrů, což odpovídá asi 5% tělesné hmotnosti. Mezi anorganické látky obsažené v plazmě patří především různé prvky jako sodík, drakslík, vápník, hořčík, fosfor apod., které mají nezastupitelné funkce pro náš organismus (např. vápník je důležitý pro srážlivost krve, svalové kontrakce, činnost srdce a další). krev
Mezi jedny z nejdůležitější organických látek, které nalezneme v krevní plazmě jsou tzv. plazmatické bílkoviny (albuminy, globuliny a fibrinogen). Množství těchto bílkovin je v rozmezí 60 – 80 g/l, největší podíl mají albuminy. Funkcí plazmatických bílkovin je několik: podíl na udržování stálého objemu plazmy, transportní funkce – například transport glukozy, udržování pH, obrana organismu a hemokoagulace.

Buněčná složka krve je zastoupena několika druhy buněk. Erytrocyty (červené krvinky) jsou bezjaderné buňky, které obsahují hemoglobin, díky kterému mohou červené krvinky přenášet kyslík. Mají tvar cukrářského piškotu, tzv. bikonkávní tvar. Leukocyty neboli bílé krvinky jsou důležitou součástí imunitního systému. Bílé krvinky rozdělujeme na granulocyty (neutrofilní – pohlcují bakterie, eosinofilní – fagocytují a bazofilní granulocyty – zahajují alergickou reakci) a agranulocyty (lymfocyty – buněčná imunita, tvorba protilátek apod. a monocyty – hledají výskyt cizorodého materiálu).
Trombocyty (krevní destičky) jsou další složkou buněčné složky krve. V oběhu jsou asi dvě třetiny z celkového počtu trombocytů, který je po celý život stejný. Zbylá jedna třetina se nachází ve slezině. Krevní destičky se musí neustále obměňovat, protože jejich životnost je 9 – 12 dní. Trombocyty se uplatňují při hemokoagulaci (srážlivost krve) a zároveň při zástavě krvácení (hemostáze).

Autor: Mgr. Pavlína Šedivá

Krev, funkce krve, složení krve

Darování krve – Aktuální krevní zásoby z celé České republiky

Seznam transfúzních stanice v České republice

Facebook

Get the Facebook Likebox Slider Pro for WordPress